Buloňský kůň

29. srpna 2010 v 21:10 | Parta |  Plemena koní

Buloňský kůň


Mnozí z nás pokukují po štíhlých anglických plnokrevnících či jsou okouzleni lehkostí arabských koní. Víte však, že i mezi chladnokrevníky můžete najít eleganci? Přátelsky a inteligentně vzhlížející buloňský kůň je toho přímým důkazem.

Původ a historie


Prapředka buloňského koně se dohledáme již v dobách před naším letopočtem, a to v severozápadní Francii, kde docházelo ke křížení koní domácích s koňmi východního původu, které do těchto míst přivedly legie Julia Caesara, připravující se na invazi do tehdejší Británie. Další východní vliv se do chovu dostal v době křižáckých válek dovezením velkého množství arabů - významnými chovateli se stali Eustach, hrabě z Boulogne, a Robert z Artois.

Čtrnácté století přineslo rytířskou kulturu, která vyžadovala koně silné konstituce. Docházelo proto k cílenému přílivu krve severských tažných koní, potomstvo mělo pak větší velikost a váhu. Nutno však dodat, že částečně docházelo i k přikřížení španělských koní - to pro ušlechtilejší vzhled.

V 17. století se plemeno rozdělilo na dva typy: menší, znám též pod přízviskem "mareyeur", a větší buloňský kůň. Mareyeur neboli "mořský kůň" byl užíván především k přepravě ryb z Boulogne do Paříže, nebyl vyšší než šestnáct pěstí a dnes je již vymřelý. Druhý typ, větší než šestnáct pěstí, je chován dodnes
i přes pokrok techniky a situace z období světových válek, kdy byli tito koně téměř vyhubeni.

Popis plemene


Jak již bylo uvedeno, buloňský kůň i přes svou mohutnost oplývá elegancí.  Při pohledu na jeho hlavu si můžeme povšimnout výrazného orientálního vlivu - "nádech" štičího profilu je patrný u mnoha jedinců. Krk je silný, ale při tom klenutý, u klisen může být i delší než u ostatních chladnokrevných plemen. Plece jsou šikmější, kohoutek je znatelný, plemeno v něm průměrně dosahuje 168 cm výšky. Linie trupu buloňského koně jsou půvabné, hřbet je široký, záď velmi dobře osvalená.
Ocas, který je hustý a vysoko nasazený, bývá tradičně zaplétán, aby se nemohl zamotat do opratí, táhne-li kůň v postroji.
U buloňského koně jsou nohy silné a svalnaté, nad kopyty bez výrazných rousů, jak tomu bývá u jiných chladnokrevníků obvyklé. Plemeno je také výjimečné pro vysokou akci nohou, chod je však i přes to rychlý, prostorný, energický.
Co se týče zbarvení buloňského koně, jde převážně o bělouše všech odstínů. Můžeme však najít i hnědáky a ryzáky.
Povahou je to kůň velmi učenlivý a inteligentní. Je temperamentní a při tom dokáže být ve správnou chvíli mírný. Jeho hlavní charakteristikou je však neuvěřitelná síla.


Využití


Dříve pro rytíře, později pomocníkem v zemědělství, dnes hledá buloňský kůň uplatnění jako kočárový, v menší míře je užíván jako jezdecký. Možná kupodivu, ale doopravdy, slouží jako základ chovu sportovních koní - kříží se s plnokrevníky a angloaraby. Potomstvo se po té používá v jezdectví či vozatajství. A jedna, pro milovníky koní otřesná informace - pro rychlý růst a brzkou dospělost jsou tito koně hledaným zbožím na masných trzích.

Zajímavost


Nejznámějším hřebčínem bylo středisko v Eterpigny, držené barony z Herlincourtu. Hřebci odtud vyvážení do ostatních zemí byli kontrolováni vládou, která chov tohoto koně mapovala.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama